Proč mělká voda urychluje výuku kitesurfingu

Proč prvních přibližně 800 m písčité výukové části s vodou po kolena až po pás usnadňuje opakování při výuce kitesurfingu.

Mělká voda sama o sobě nikoho jezdit nenaučí. Začátečníkovi ale usnadní chvíle mezi jednotlivými pokusy: po pádu se může postavit, srovnat si kite i prkno a v klidu navázat tam, kde skončil. Méně energie tak padne na plavání a více na samotnou techniku.

Proč se v mělčině lépe opakuje

Při nácviku waterstartu jsou pády běžnou součástí výuky. V hluboké vodě musí jezdec po každém neúspěšném pokusu znovu najít prkno, správně se vůči němu natočit a přitom udržet kite pod kontrolou. To je důležitá dovednost, ale začátečníka také rychle unaví.

V mělké části laguny se lze po pádu postavit a další pokus připravit bez zbytečného spěchu. Instruktor navíc může zůstat blízko, lépe vidí práci s barem i polohu prkna a dokáže opravu vysvětlit hned. Počet pokusů se liší podle větru, kondice a průběhu lekce, výuka však obvykle plyne plynuleji.

Méně stresu, více pozornosti na techniku

Respekt z hluboké vody je normální. Když student ví, že v dané části laguny dosáhne na dno, snáz se soustředí na vedení kitu, depower, polohu těla a načasování waterstartu. Mělčina je příjemná také při návratu po delší pauze, kdy si člověk potřebuje základní pohyby znovu osahat.

Neznamená to ale, že je prostředí bez rizika nebo že se není potřeba naučit pohybovat bez opory dna. Bodydrag, získání ztraceného prkna, bezpečnostní systémy a sebezáchrana patří do výuky i na mělkovodním spotu. Samostatný kiter musí zvládnout situaci, kdy už na dno nedosáhne.

Laguna v číslech

Laguna na severu El Gouny, kde má Kitepower základnu od roku 2016, je přibližně 2 až 3 kilometry dlouhá a asi 1 kilometr široká. V prvních přibližně 800 metrech výukové části laguny sahá voda převážně po kolena až po pás. Hloubka se ale mění podle konkrétního místa a stavu vody, proto se vždy řídíme pokyny plážového týmu a instruktora.

Písčité dno a rovná voda dávají začátečníkům dost prostoru na první bodydrag i waterstarty. Dál od břehu je voda hlubší a využijí ji samostatní jezdci. Foil potřebuje dostatečnou hloubku, takže wingfoileři a kitefoileři musí volit trasu s ohledem na dno i ostatní na vodě.

V provozní době jsou na spotu k dispozici tři záchranné čluny. Jsou důležitou součástí provozu, nikoli náhradou za samostatnost jezdce, správně zvolenou velikost kitu a rozumné vyhodnocení podmínek. Konkrétní zásah ani jeho dobu nelze garantovat.

Komu mělká voda pomáhá nejvíc

• Úplným začátečníkům: po pádu se snáz zorientují a mohou se soustředit na další pokus.
• Jezdcům po delší pauze: v klidu si obnoví ovládání kitu, práci s prknem a stoupání proti větru.
• Lidem s respektem z hloubky: mělčina může ubrat stres, stále je ale potřeba umět plavat a zvládnout bezpečnostní postupy.
• Dětem: podmínky se vždy posuzují individuálně. Kurzy přijímají děti od 20 kilogramů, obvykle ve věku kolem pěti až šesti let.

Standardně připadají na jednoho instruktora nejvýše dva studenti a jeden kompletní set vybavení, na kterém se střídají. Díky tomu má každý dost prostoru na vlastní pokusy a instruktor může průběžně upravovat tempo i náročnost lekce.

Mělčina pomáhá, ale neslibuje termín

Na rychlost pokroku má kromě hloubky vliv vítr, předchozí zkušenosti, fyzická kondice i počet a rozložení lekcí. Program Zero to Hero má osm hodin a obvykle se rozkládá do tří až pěti dnů, dosažená úroveň je však vždy individuální.

Mělčina tedy není zkratka, která přeskočí důležité základy. Je to prostředí, v němž se začátečník může častěji vracet k technicky kvalitním pokusům a postupovat bez zbytečného tlaku. Podmínky přímo u základny ukazujeme také na stránce našeho spotu.